Červen 2007

Řecko

29. června 2007 v 12:20 Zajímavá místa
Řecko je republika ležící v jižní Evropě na jihu Balkánského poloostrova, dále na ostrovech v Egejském, Středozemním a Iónském moři.
Historie
Nejvýznamnějším obdobím v dějinách Řecka je bezesporu tzv. Antické nebo také Starověké Řecko. Začíná kolem roku 800 př. n. l. a končí v době rozmachu křesťanství. Tehdejší civilizace měla velký vliv na jazyk, politiku, vzdělávací systém, filosofii, vědu a umění.
V této době v Řecku roku 776 př. n. l. byly poprvé pořádány Olympijské hry. Došlo také k Velké řecké kolonizaci (= zakládání nových měst a osad). V rámci kolonizace vznikla velká města tzv. polis, ke kterým patřila mimojiné také Sparta a Athény. Dále vznikly významné prvky řecké literatury - Homérovy eposy Illias a Odyssea.
Později v tzv. klasickém období Řecka řečtí válečníci bojovali v Řecko-Perských válkách. Tuto válku nakonec zvítězili Řekové. Významným obdobím v dějinách Starověkého Řecka je vláda v Athénách za Perikla. Perikles byl řecký státník a politik, který zemi vedl mezi Řecko-Perskou a Peloponéskou válkou.
Kvůli sporu mezi Athénami a Korintem a Megarou vznikla v letech 431-404 Peloponéská válka. Jak Korint, tak Megara byly totiž členy Péloponéského spolku, kde přinutili Spartu, aby dala Athénám ultimatum, které Athény odmítly. Tak tedy začala válka. Skončila ale kapitulací Athén. Po ukončení této války už Athény neměly velmocenské postavení a navíc byly donuceny rozpustit athénský spolek a zrušit demokracii.
Neustálých řeckých bojů využil ke svému vzestupu severní soused Řecka - Makedonie. V této době vládl Makedonii král Filip II, který si postupně podroboval řecké města a osady. Po králově smrti na jeho místo nastoupil Alexandr Makedonský (zvaný Veliký). Ten potlačil vzpouru Řeků a toužil po sjednocení celého světa pod jeho nadvládu.
Kultura antického Řecka
Kultura starověkého Řecka je spjata s mytologí a náboženstvím. Důležitým oborem je filosofie. Mezi nejznámnější filosofy té doby patří mj. Sokratés, Platón a Aristoteles. Co se týče kultury samotné bylo velice rozšířené divadlo, dějepisectví, výtvarné umění, sochařství a stavitelství.
V divadle byla zpracovávána morální, politická a filozofická témata. Mezi nejvýznamnější autory řeckého dramatu patří Aristofanés (Mír, Lysistraté), Euripidés (Médeia), Aischylos (Oresteia), Sofoklés (Král Oidipus, Elektra) a Epidauros (Athény).
Zakladatelem řeckého dějepisectví byl Hérodotos, který popisoval Řecko-perské války. Dalším významným pisatelem dějin byl Thúkydydés, který psal o Peloponéských válkách.
Z hlediska výtvarného umění a sochařství vynikali především tvůrci keramiky a amfor. Sochy znázorňovaly ideál krásy lidské nebo božské dokonalosti (kalokagathia = krása fyzická i psychická (kalos = krásný; agathos = dobrý). Mezi nejvýznamnější sochaře patří Mirón (socha Diskobola), Feidias, který utvořil sochu Dia v Olympu, Polykleitos (Doryforos) a Praxitela (snažil se zachytit duševní stav dané postavy (Afrodita, Hermés, Dionýsos)).
Ve stavitelství rozlišujeme tři stavební slohy: dórský (archaické období), iónský (klasické období), korintský (hellénistické období). Hlavním charakteristickým znakem pro každý sloh jsou sloupy. Ty se skládají od shora z hlavice, dříku a zakončeny jsou patkou. Pro iónský sloh je charakteristický sloup s volutou nad dřikem, štíhlý a žlábkovaný dřík (na rozdíl od dórského sloupu je iónský sloup vyšší a jemnější, protože je odvozen od proporcí ženského těla). Korintský sloup má kalichovitou hlavici s akantovými listy (rostlinné motivy).
Stavby v dórském slohu:
Poseidonův chrám v Paestu
Pantheon (Akropolis) (chrám všech bohů)
Propylaje (vstup na Akropolis)

Stavby v iónském slohu:
chrámy na Akropolis postavené za Perikla (Erechteion, chrám bohyně Níké)
Artemidin chrám v Effesu

Stavby v korintském slohu:
Diův chrám v Athénách
Stavby v dórském slohu
Stavby v ionském slohu
Stavby v korintském slohu

Parthenón

28. června 2007 v 19:18 Zajímavá místa
Parthenón je chrám, který byl kolem roku 450 před Kristem vystavěn na Akropoli v Řecku. Pahorek Akropolis se tyčí nad Athénami. Tento chrám je zasvěcen bohyni Athéně Parthenos (Panenské).
Parthenón je vystavěn v dórském slohu. Je 69,5 metrů dlouhý a 30,5 metrů široký. Z hlediska architektury se skládá z vnější sloupové haly (peristyl) a, která je obklopena budovou (cella). Peristyl sestával ze 46 sloupů, z toho 8 bylo na přední straně chrámu a 17 na bočních stranách. Každý ze sloupů je opatřen tzv. kanelací (tzn. že je opatřen podélnými rýhami). Sloupy mají průměr 1,9 m a jsou 10,4 m vysoké. Podstava budovy - krépidóma má tři stupně. Chrám byl postaven z kamene, jen střecha byla dřevěná. Parthenón se postavil na základech dřívejšího Athénina chrámu. Kdysi tento chrám zdobila obrovská socha bohyně ze zlata a slonoviny, kterou vytvořil sochař Feidiás. Architektem tohoto skvostu byl Iktínos. Štít a římsy byly zdobeny množstvím soch. Kolem vnějších zdí celly byl umístěn dvanáct metrů vysoký Parthenónský vlys. Dále se traduje, že celý chrám byl pestře až kýčovitě zbarvený. V dávných dobách Parthenón sloužil i jako řecký ortodoxní kostel, římskokatolický kostel, a dokonce i jako mešita.
Feidiás (asi 490 př. n. l. - asi 430 př. n. l.)
  • řecký antický sochař (patří k nejvýznamnějším světovým sochařům)
  • narodil se v Athénách v době řecko-perských válek
  • sochařství se vyučil v sochařské dílně v Argu na Peloponésu
  • mezi jeho díla mimojiné patří: sousoší pro Delfy, Hermes Pronaos v Thébách, Athéna v Palléně, Apollón Parnopia, Athéna Enhoplos pozd. Promachos, Athéna Lemnia, Athéna ze slonoviny a zlata, ...